Terapeutické monitorování léčiv v psychiatrii

Stáhnout kapitolu v PDF

Autoři: Eva Češková, Petr Šilhán, Ivana Kacířová, Martin Hýža, Michaela Mayerová, Milan Grundmann

Garant: Eva Češková

Oponent: Miloslav Kopeček

Vysvětlivky:
ovál - nadpis 
kosočtverec - výběr z více variant
přerušovaná čára - diagram pokračuje na další straně 

Tabulka 1. Zařazení jednotlivých psychofarmak do skupin podle úrovně indikace TDM, v závorce uvedeny TRR jednotlivých léčiv (není-li uvedeno jinak v ng/ml). TRR se vždy týká pouze primární indikace léčiva (8).

* součet látka + metabolit

** v případě použití lithia v léčbě akutních epizod bipolární afektivní poruchy existují důkazy pro lepší účinnost vyšších plasmatických koncentrací u manické fáze oproti fázi depresivní (15)

*** v případě ostatních thymoprofylaktik je prokázán vztah mezi TRR a klinickým efektem pouze při antimanickém působení karbamazepinu (14), antidepresivním působení lamotriginu (12) a antimanickém a profylaktickém působení valproátu (1,13)

Závěrečný komentář

Předpokladem úspěšného zařazení TDM do léčebného postupu je dostupnost laboratoře s kvalitní a rychlou analýzou a také personální zajištění umožňující kvalifikovanou interpretaci dat (ideálně klinický farmakolog, při jeho nedostupnosti s metodou obeznámený psychiatr). TDM má potenciál zlepšit farmakoterapii, urychlit úzdravu a redukovat nežádoucí účinky, tedy i snížit náklady na zdravotní péči. TDM je pouze nepřímým ukazatelem koncentrace léku v cílové oblasti CNS. Je pro nemocného přijatelnější než měření v likvoru a finančně podstatně méně náročnější než např. techniky měřící obsazenost receptorů v CNS.
TDM by mělo být využíváno, jestliže klinik dokáže formulovat konkrétní otázku, na níž má vyšetření odpovědět, k čemuž bývá jedno měření často nedostatečné. Při nedostupnosti konzultace s klinickým farmakologem je v současnosti TDM využíváno převážně pro porovnání plasmatických koncentrací psychofarmaka s TRR. Nevyužíváme tak však plného potenciálu TDM. Klinický farmakolog, případně s metodou obeznámený klinik, dokáže vytěžit další informace pro úpravu léčebného postupu rovněž ze vztahu mezi naměřenou koncentrací a denní dávkou látky či z posouzení koncentrace mateřské látky a metabolitu. Přínosné může být rovněž stanovení koncentrace látky v případě pozitivní klinické odpovědi, které obvykle nebývá využíváno, ale které může poukázat na tzv. individuální terapeutické rozmezí, k němuž je možné se vztahovat v budoucnu v případě zhoršení klinického stavu pacienta.
V dnešní době, kdy medicína napříč klinickými obory usiluje o perzonalizovanou léčbu každého pacienta, se stává dostupnost TDM důležitým faktorem a s využitím této metody je potřeba se seznamovat na pregraduální i postgraduální úrovni.

Reference

1. Allen MH, Hirschfeld RM, Wozniak PJ et al. Linear relationship of valproate serum concentration to response and optimal serum levels for acute mania. Am J Psychiatry 2006; 163(2): 272-5.
2. Baumann P, Hiemke C, Ulrich S et al. The AGNP-TDM expert group consensus guidelines: therapeutic drug monitoring in psychiatry. Pharmacopsychiatry 2004; 37: 243-265.
3. Grundmann M, Kacirova I, Urinovska R. Therapeutic drug monitoring of atypical antipsychotic drugs. Acta Pharm 2014; 64(4): 387-401.
4. Grundmann M, Kacirova I, Urinovska R. Therapeutic monitoring of psychoactive drugs - antidepressants: a review. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2015; 159(1): 35-43.
5. Grundmann M., Kacířová I. Význam TDM, fenotypizace a genotypizace pro správné dávkování léčiv. Čas Lék čes 2010; 149: 482-487.
6. Haen E, Greiner C, Bader W et al. Expanding therapeutic reference ranges using dose-related reference ranges]. Nervenarzt 2008; 79: 558-566.
7. Hefner G, Brueckner A, Hiemke C et al. Therapeutic drug monitoring for patients with Alzheimer dementia to improve treatment with donepezil. Ther Drug Monit 2015; 37: 353-361.
8. Hefner G, Laib AK, Sigurdsson H et al. The value of drug and metabolite concentration in blood as a biomarker of psychopharmacological therapy. Int Rev Psychiatry 2013; 25: 494-508
9. Hiemke C, Bergemann N, Clement HW. Consensus Guidelines for Therapeutic Drug Monitoring in Neuropsychopharmacology: Update 2017. Pharmacopsychiatry 2018; 51(1-02): 9-62.
10. Hiemke C. Consensus Guideline Based Therapeutic Drug Monitoring (TDM) in Psychiatry and Neurology. Curr Drug Deliv 2016; 13(3): 353-61.
11. Kacířová I, Grundmann M, Uřinovská R. Obecné zásady terapeutického monitorování hladin psychofarmak. Klin Farmakol Farm 2012; 26(3): 131-134.
12. Katayama Y, Terao T, Itoh H et al. Therapeutic window of lamotrigine for mood disorders: a naturalistic retrospective study. Pharmacopsychiatry 2014; 47(3): 111-4.
13. Machino A, Jitsuiki H, Okamoto Y et al. The valproate serum level in maintenance therapy for bipolar disorder in Japan. Hiroshima J Med Sci 2013; 62(1): 7-12.
14. Petit P, Lonjon R, Cociglio M et al. Carbamazepine and its 10,11-epoxide metabolite in acute mania: clinical and pharmacokinetic correlates. Eur J Clin Pharmacol. 1991; 41(6): 541-6.
15. Severus WE, Kleindienst N, Evoniuk G et al. Is the polarity of relapse/recurrence in bipolar-I disorder patients related to serum lithium levels? Results from an empirical study. J Affect Disord. 2009;115(3): 466-70.
16. Šilhán P, Kacířová I, Hýža M, Uřinovská R, Češková E, Grundmann M. Terapeutické monitorování hladin léčiv v psychiatrii – možnosti a využití v praxi. Psychiatrie pro praxi 2016; 17(1): 10-14.
17. van der Weide J, Steijns LS, van Weelden MJ. The effect of smoking and cytochrome P450 CYP1A2 genetic polymprphism on clozapine clearance and dose requirement. Pharmacogenetics 2003; 13: 169-172.

Datum zveřejnění: 13.9.2018