­

Doporučené postupy psychiatrické péče
Psychiatrické společnosti ČLS JEP

Stáhnout kapitolu v PDF

Autoři: Petr Winkler, Matyáš Müller, Alexander Kasal, Zuzana Hriviková

Garant: Petr Winkler

Oponent: Lucie Kališová

Jednotlivé diagramy

Po kliknutí na tlačítko se zobrazí odpovídající diagram.

Hodnocení systému péče o duševní zdraví

Rozhodování o rozvoji systému péče o duševní zdraví

Struktura systému péče o duševní zdraví

Vzdělání a primární prevence

Komplexní posouzení stavu

Poskytování péče

Kontinuita, koordinace péče

Hodnocení zařízení

Vstupy/ výstupy (výsledky)

Vnímání péče/spokojenost se službami

 

Závěrečný komentář

Základem hodnocení kvality psychiatrické péče jsou jasně definované a měřitelné ukazatele, které nazýváme indikátory kvality péče. Zde prezentované schéma je založeno na rozlišování tří vzájemně provázaných rovin: úrovně systému psychiatrické péče (makro úroveň), úrovně jednotlivých zařízení pro poskytování péče o duševní zdraví (mezo úroveň) a úrovně jedince, kterému je péče poskytována (mikro úroveň). Sledováním všech tří úrovní je možné získat komplexní informaci o kvalitě systému psychiatrické péče.

V předkládaném schématu vycházíme ze tří hlavních zdrojů. Jednak navazujeme na předchozí zpracování této problematiky ve 3. vydání Postupů psychiatrické péče z roku 2010, dále ze souboru indikátorů extrahovaných z relevantní literatury, jejímž předmětem je hodnocení systémů psychiatrické péče v regionu střední a východní Evropy (3, 4, 5, 8, 10, 11). Vycházíme také z hlavních oblastí pro hodnocení kvality, které vytyčuje Mental Health Atlas (13). Návaznost na respektované mezinárodní publikace umožňuje mezinárodní srovnání kvality psychiatrické péče.

Dalším důležitým aspektem kvality psychiatrické péče je její lidskoprávní rozměr. Ten je v předkládaném schématu zastoupen Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením (CRPD), kterou Česká republika ratifikovala v roce 2009 a jejíž klíčové principy byly zařazeny do akčního plánu WHO 2013-2020 (2).

Seznam zkratek

BPRS – Brief Psychiatric Rating Scale
CAT – Communication Assessment Tool
CDZ – Centrum duševního zdraví
CRPD – Convention on the Rights of Persons with Disabilities; Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
ČR – Česká republika
DAI – Drug Attitude Inventory
DISC – Discrimination and Stigma SCale
ECI – Experience of Caregiving Inventory
EQ-5D – EuroQol five dimension scale
EU – Evropská unie
GAF – Global Assessment of Functioning
HoNOS – Health of the Nation Outcome Scales
IEQ – Involvement Evaluation Questionare
ISMI – Internalized Stigma of Mental Illness scale
MDT – multidisciplinární tým
MHRM – Mental Health Recovery Measure
PANSS – Positive And Negative Syndrome Scale
PP – Psychiatrická péče
PSP – Personal and Social Performance scale
QALY – Quality Adjusted Life Years
RAS – Recovery Assessment Scale
SF-36 – Short Form survey
SCAN – Schedules for Clinical Assessment in Neuropsychiatry
SKPS (CSRI) – Soupis klientem přijatých služeb (Client Service Receipt Inventory)
VSSS – Verona Service Satisfaction Scale
WHO – World Health Organization
WHODAS – WHO Disability Assessment Schedule

Reference

1) Doran, G. T. (1981). There’s a SMART way to write management’s goals and objectives. Management review, 70(11), 35-36.

2) Funk, M., & Drew, N. (2017). WHO QualityRights: transforming mental health services. The Lancet Psychiatry.

3) Gaebel, W., Becker, T., Janssen, B., Munk-Jorgensen, P., Musalek, M., Rössler, W., . . . Zielasek, J. (2012). EPA guidance on the quality of mental health services. European Psychiatry, 27(2), 87- 113.

4) Großimlinghaus, I., Falkai, P., Gaebel, W., Janssen, B., Reich-Erkelenz, D., Wobrock, T., & Zielasek, J. (2013). Entwicklungsprozess der DGPPN-Qualitätsindikatoren. Der Nervenarzt, 84(3), 350-365.

5) Hermann, R., & Mattke, S. (2004). Selecting indicators for the quality of mental health care at the health systems level in OECD countries.

6) Hnilicová, H. (2016). Důvody pro zahrnutí migrantů ze třetích zemí do veřejného zdravotního pojiłtění. Prakt. Lék, 96(2), 96-99.

7) Janoušková, M., Weissová, A., Tušková, E., Šouláková, B., Mladá, K., Pasz, J., Chrtková, D., Růžičková, T., Winkler, P. (2016). Stigmatizace v České republice; výzkumná zpráva. Klecany: Národní ústav duševního zdraví.

8) Jordans, M. J., Chisholm, D., Semrau, M., Upadhaya, N., Abdulmalik, J., Ahuja, S., . . . Mugisha, J. (2016). Indicators for routine monitoring of effective mental healthcare coverage in low- and middle-income settings: a Delphi study. Health policy and planning, 31(8), 1100-1106.

9) MZČR. Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. 5/2016. 2016

10) Parameswaran, S., Spaeth-Rublee, B., Huynh, P. T., & Alan Pincus, H. (2012). Comparison of national mental health quality assessment programs across the globe. Psychiatric Services, 63(10), 982-988.

11) Thornicroft, G., & Tansella, M. (2010). Mental health outcome measures: RCPsych Publications.

12) UN. (2006). Convention on the rights of persons with disabilities. New York, United Nations.

13) WHO. (2015) Mental health atlas 2014. Geneva, World Health Organization.

14) WHO. (2012). WHO QualityRights tool kit: assessing and improving quality and human rights in mental health and social care facilities. Geneva, World Health Organization.

15) Vyhláška 99/2012 Sb. O požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb.

 

Datum zveřejnění: 10.6.2018

­