­

Doporučené postupy psychiatrické péče
Psychiatrické společnosti ČLS JEP

Stáhnout kapitolu v PDF

Autor: Ilja Žukov

Garant: Ilja Žukov

Oponent: Petr Navrátil

 Technologie vypracování posudku v civilním řízení hodnocení právní způsobilosti

Vysvětlivky:
ovál - nadpis 
kosočtverec - výběr z více variant
přerušovaná čára - diagram pokračuje na další straně 

 

Závěrečný komentář

Ztížení společenského uplatnění na základě psychické alterace, proběhlých do roku 2013 podle přílohy č.2 vyhl. č. 440/2001 Sb.

U „ událostí“ podmiňujících psychickou újmu po roce 2013 se postupuje následovně:

Vychází se z toho, že - Přirozená práva člověka jsou definována v § 19 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) jako vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva. Přirozená práva jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát. Přirozená práva má pouze člověk, nikoli právnická osoba. Zásada ochrany osobnosti člověka a všech jeho přirozených práv je vymezena v § 81 a násl. o.z., přičemž jako předmět ochrany jsou zdůrazněny zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. V případě porušení některého z přirozených práv člověka je nezbytné zajistit, aby byla poškozenému plně nahrazena jakákoli újma, která mu zásahem vznikla. Škůdci vzniká v souladu s § 2956 o.z. povinnost nahradit nejen škodu, ale rovněž nemajetkovou újmu, kterou způsobil. V rámci nemajetkové újmy musí škůdce odčinit i způsobené duševní útrapy. Nemajetková újma se v souladu s § 2951 o.z. odčiní přiměřeným zadostiučiněním, které musí být poskytnuto v penězích, pokud jiný způsob nezajistí skutečné a účinné odčinění způsobené újmy. Jedním z nejčastějších způsobů vzniku nemajetkové újmy je ublížení na zdraví. Duševní útrapy se samozřejmě odčiňují i v tomto případě, přestože nejsou u náhrad při ublížení na zdraví výslovně zmíněny. Ustanovení § 2958 o.z., věta první, před středníkem, výslovně uvádí bolestné jako peněžitou náhradu za vytrpěné bolesti a dále uvádí náhradu vyvažující další nemajetkové újmy. Do této kategorie spadá právě náhrada za duševní útrapy ve smyslu § 2956 o.z. V případě ublížení na zdraví tak přichází v úvahu tři základní pojmy nemajetkové újmy: bolestné, ztížení společenského uplatnění a duševní útrapy. Při doplnění kategorie duševních útrap bylo cílem zákonodárce pokrýt celé spektrum újmy, které se může jedinci dostat a které se odráží v jeho fyzické a psychické sféře, jakož i komplexním chování, které musí každodenně podstupovat v okolním světě. Při odškodňování duševních útrap vzniklých následkem ublížení na zdraví je nutno se držet ustanovení § 2958 a stanovit náhradu tak, aby odčinila duševní útrapy poškozeného, subsidiárně se pak uplatní hledisko slušnosti. V zásadě lze říci, že ve většině případů se použijí obě kritéria s tím, že hledisko slušnosti bude doplňovat nedostatek objektivizačních kritérií. Zajímavou otázkou je aplikace ustanovení § 2953 odst. 1 o.z., dle kterého soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu škody přiměřeně sníží, přičemž přitom zohlední zejména to, jak ke škodě došlo, osobní a majetkové poměry škůdce, jakož i poměry poškozeného. Pojmově se moderace na nemajetkovou újmu nevztahuje, neboť dané ustanovení výslovně hovoří o pouze náhradě škody, nikoli nemajetkové újmy. V této souvislosti je nutné upozornit na rozhodnutí Ústavního soudu, dle kterého při rozhodování o nároku poškozených na náhradu nemajetkové újmy je nutné zvažovat, zda nejsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody ve smyslu § 2953 o.z.[9] Lze tedy důvodně očekávat, že se soudy přikloní k výkladu, kdy možnost moderace bude přicházet v úvahu i u náhrady nemajetkové újmy. Tento výklad považuji za rozumný, zákaz moderace nemajetkové újmy by v některých případech mohl představovat pro škůdce nepřiměřenou přísnost.

Podklady: Viz usnesení Nejvyššího soudu, č. j. 4 Tdo 41/2016-22.

Srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1707.

Bolestné a jeho hodnocení je upraveno v Metodice Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), část B.: Přehled bolesti (sazby bodového hodnocení).

Rozbor Metodiky a způsobu zhodnocení míry ztížení společenského uplatnění přesahuje obsah tohoto článku, v případě potřeby lze nalézt řadu odborných publikací i článků, které se touto problematikou zabývají.

V praxi se vyskytují např. posttraumatická stresová porucha, úzkostná nebo úzkostně fobická symptomatika v důsledku traumatizujícího zážitku, posttraumatická demence apod.

Zde je možno zmínit např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2016, č. j. 4 Tdo 482/2016-28, ve kterém byla oběti zvlášť závažného zločinu znásilnění přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši 300.000,- Kč.

Srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1708.

Nález Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2016, č. j. I. ÚS 3456/15-1.-odškodné náhrada nemajetkové újmy duševní zdraví.

Reference

1. Turvey B.: Criminal Profiling. Elsevier Academic Press, San Diego 2001

2. Bartol C., Bartol A.: Introduction to Forensic Psychology. Sage Publications, Thousand Oaks 2004

3. Reid S.: Crime and Criminology. McGraw-Hill, New York 2000

4. Šrutová L.: Psychologická znalecká činnost. In: Pavlovský, P. et. al. Soudní psychiatrie a psychologie. Grada Publishing, Praha 2001

5. Svoboda M.: Psychologická diagnostika dospělých. Portál, Praha 1999

6. Honts C. R., Kircher J. C., Raskin D. C.: Polygrapher's dilemma or psychologist's chimaera: a reply to Furedy's logico-ethical considerations for psychophysiological practitioners and researchers. Int J Psychophysiol. 1993 Nov;15(3):263–7

7. Horowitz S. W., Kircher J. C., Honts C. R., Raskin D. C.: The role of comparison questions in physiological detection of deception. Psychophysiology. 1997 Jan;34(1):108–15.

8. Gelfand D. M., Raskin D. C.: Guilty until proven innocent: The child protectors. Review of Garbarino, J., Guttman, E., & Seeley, J. W., The psychologically battered child and K. MacFarlane, J. Watterman (Eds.), Sexual abuse of young children. Contemporary Psychology 1988; 33: 28–29.

9. Craig R. A., Schiebe R., Raskin D. C., Kircher J. C., Dodd D. H.: Interviewer questions and content analysis of children's statements of sexual abuse. Applied Developmental Science 1999; 3: 77–85.

 

Datum zveřejnění: 10.6.2018

­