Používání omezovacích prostředků

Stáhnout kapitolu v PDF

Autoři: Lucie Kališová, Eva Kitzlerová, Tomáš Petr

Garant: Lucie Kališová

Oponent: Marek Páv

Vysvětlivky:
ovál - nadpis 
kosočtverec - výběr z více variant
přerušovaná čára - diagram pokračuje na další straně

Závěrečný komentář

Zkratky AP - antipsychotikum, BZD - benzodiazepiny.
Omezovací prostředky jsou využívány v mnoha lékařských oborech, v psychiatrii ale nejčastěji. Jejich používání bývá někdy laickou veřejností kritizováno, což spolupůsobí na vytváření stigmatizujících postojů vůči psychiatrii. Je pravděpodobné, že v budoucnu se tato opatření budou minimalizovat v důsledku farmakologické i technologické modernizace a s navýšením počtu personálu. Hospitalizace bez souhlasu nemocného, stejně tak jako použití omezovacích prostředků, jsou úkony, které zasahují do autonomie nemocných, ale jsme profesně nuceni v zájmu pacienta i jeho okolí k nim v léčbě některých nemocných přistoupit. Měli bychom dodržovat zásadu, že je použijeme jen v případech, kdy jsme vyčerpali nerestriktivní možnosti. Přínos musí vždy převažovat nad riziky. Léčení neklidných a agresivních pacientů vyžaduje kvalifikovaný přístup. Je vhodné, aby byl personál psychiatrických zařízení vyškolen v deeskalačních technikách a v efektivním používání omezovacích opatření. Omezovacími prostředky rozumíme - mechanické omezení v pohybu prostřednictvím úchopu pacienta personálem, použitím kurtů nebo ochranných pásů, umístění nemocného do místnosti určené k bezpečnému pohybu a použití psychofarmak k rychlému zklidnění, ev. kombinace uvedených prostředků. Omezovací prostředek aplikujeme jen po nezbytně nutnou dobu.Po dobu trvání omezení je nutné nemocnému poskytovat ošetřovatelskou péči a komunikovat s ním, informovat ho o účelu a důvodu opatření. Po ukončení omezení je nezbytné zpětně incident probrat se všemi zúčastněnými a poskytnout podporu.
Hospitalizace bez souhlasu nemocného je možná jen pokud osoba jeví známky psychické nemoci nebo intoxikace a hrozí bezprostřední riziko auto nebo heteroagresivního jednání, případně není schopna v důsledku psychického stavu podat informovaný souhlas a jde o výkony nutné k záchraně života či zdraví.

Literatura

1. Allen MH, Currier GW, Carpenter D, et al. Expert Consensus Panel for Behavioral Emergencies 2005. The Expert Consensus Panel for behavioral Emergencies 2005. J Psychiatr Pract 2005; 11(suppl 1):5-108.
2. Beer, D, Pereira S, Paton C. Intenzivní péče v psychiatrii.Praha: Grada, 2005.295 str.
3. Garriga M, Pacchiarotti I, Kasper S et al. Assessment and management of agitation in psychiatry. World J Biol Psychiatry. 2016; 17(2): 86-128.
4. Kallert T, Mezich JE, Monahan J. Coercive treatment in psychiatry: clinical, legal and ethical aspects.Wiley-Blackwell, 2011, 348 stran.
5. Kališová L. Neklidný pacient a somaticky obtížný pacient. V: Papezova a kol. Naléhavé stavy v psychiatrii, Maxdorf, str. 63-75.
6. Mavrogiorgou P, Brune M, Juckel G. The management of psychiatric emergencies. Dtsch Arztebl Int 2011;108(13): 222-30.
7. Nawka A. Neklidová medikace – teorie a praxe. Psychiatr. praxi 2012; 13(2): 69-74
8. Nordstrom K, Zun LS, Wilson MP, Stiebel V, Ng AT, Bregman B, Anderson EL. Medical Evaluation and Triage of the agitated patient: consensus statement of the Americal Association for Emergency Psychiatry project BETA Medical Evaluation Workgroup. West J Emerg Med 2012;13(1):3-10.
9. Používání omezovacích prostředků u pacientů ve zdravotnických zařízeních České republiky. Metodický pokyn. Věstník MZ ČR, ZN.: 3780/2009
10. Richmond JS, Berlin JS, Fishkind AB, Holloman GH, Zeller SL, Wilson MP, Rifai MA, Ng AT. Verbal de-escalation of the agitated patient: consensus statement of the American Association for Emergency Psychiatry Project BETA De-escalation workgroup. West J Emerg Med. 2012;13(1):17-25.
11. Vevera J, Černý M. Zvládání agitovanosti a násilného chování. Psychiatr. praxi 2011; 12(2): 69–71
12. Vevera J. Pacienti s násilným chováním. V Papežová a kol. Naléhavé stavy v psychiatrii, Maxdorf. Praha. 2014, str. 48-61.
13. Wilson MP, Pepper D, Currier GW, Holloman GH, Feifel D. The psychopharmacology of agitation: consensus statement of the American Association for Emergency Psychiatry Project BETA Psychopharmacology workgroup. West J Emerg Med. 2012;13(1): 26-34.
14. Vyhláška o zdravotnické dokumentaci č. 98/2012 Sb.
15. Zákona o Policii ČR, paragraf 14, č. 283/2008 Sb.
16. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování č. 372/2011 paragraf 38-40.
17. Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních Zákon č. 89/2012 Sb.
18. Procesní model Systém péče o duševní zdraví vytvořený v rámci Reformy péče o duševní zdraví v roce 2022. Části: Prevence, deeskalace a nezbytné použití omezovacích prostředků, Péče o pacienta v omezení, Obecné principy přístupu a chování k rozrušeným a neklidným pacientům, Následný rozbor omezení. www.reformapsychiatrie.cz

Datum aktualizace 15.1.2023